Ronnie O'Sullivan Fan Club

Kalendář

Novinky

Návštěvnost

TOPlist

Články

Ronnie o životě, lásce a drogách

16.11.2003
Zoe Nauman
Pro hodně z nás má 27-miletá snookerová hvězda Ronnie O'Sullivan více, než jen svůj podíl dobrých a špatných breaků.
To dobré je skvělé - 4x mistr světa, na svém kontě má nejrychlejší maximální break (zabral mu něco málo přes 5 minut) a během své zářivé kariéry vyhrál hromadu peněz (2,5 mil. liber). Pak je tu to špatné - jeho pití a drogy, závislost, agresivita, deprese a myšlenky na sebevraždu … a uvěznění jeho otce na doživotí za vraždu.
Teď "Rocket" - který včera hrál v semifinále British Open v Brightonu - říká, že se jeho život změnil. Vyměnil chlast za schůzky AA (anonymní alkoholici), bere Prozac, aby zůstal vyrovnaný … jo, a zajímá se o náboženství a filozofii při svém hledání nového smyslu života. Ale za tím napraveným člověkem je tajný zármutek - pozůstatek jeho divočejších dnů.
Ronnie neviděl svou šestiletou dceru Taylor-Ann více než 18 měsíců. Ronnie opustil Taylořinu matku, Sally Magnus, měsíc předtím, než zjistila, že je těhotná. Neochotně uznal existenci své dcery poté, co test DNA potvrdil jeho otcovství. Až do jejích prvních narozenin platil jen 70 liber týdně. Smutně přikyvuje: "Můj vztah s dcerou Taylor je velká zodpovědnost a něco, čemu jsem se dlouho vyhýbal. To byla moje vina, ať už jsem pil nebo ne. Jednou jsem si střízlivý uvědomil, že ji musím vidět, protože je to moje dítě."
Ronnie Taylor kontaktoval po měsíčním pobytu na klinice Priory v roce 2001 - závěrečném boji se svými démony deprese a závislostí na alkoholu a drogách. Napsal 24-leté Sally o dovolení. Ale po několika málo návštěvách bylo emocionální napětí příliš velké.
"Někdy jsem šel, viděl ji a ona na mě volala táto," říká. "Jindy jsem s ní mluvil telefonem a ona nevěděla, kdo jsem - to mě ničilo. Sally a já jsme se rozhodli, že by bylo pro mě příliš těžké být součástí jejího života. Opravdu mi to působilo bolest a musel jsem se stáhnout. Nemohl jsem se tím zabývat, aby se mě to nedotýkalo. Cítil jsem se hrozně a nemohl jsem se tím nestranně zabývat."
"Ale jsem tu vždy pro ni až vyroste. Taylor žije v krásném domě a chodí do dobré školy."
"Ujišťuji se, že má vše co potřebuje, ale také vím, že není příliš rozmazlená - chci, aby měla cit pro hodnoty a byla svá vlastní osobnost." Ronnie dodává: "Vidím ostatní děti bohatých lidí, jak začínají být závislí na penězích. Kdybych zítra zemřel, dostanou vše má matka a otec. Kdyby moje máma myslela, že si Taylor zaslouží peníze nebo že s nimi dokáže zacházet, dala by jí je. Zatím si užívá života. Čas od času jim volám, abych viděl, jak se jí daří. Doufám, že až bude starší, bude mě chtít vidět a já tu vždycky budu."
Zdá se, že se Ronnie mění. Oblečen v neformální černé tričko a džíny, muž, kterého jeho kolegové přezdívají Raketa kvůli jeho bleskové rychlosti hry, je uvolněný a v pohodě. Popíjí čaj pohodlně usazený v křesle Lounge Baru v Grand Hotelu v Brightonu, je těžké uvěřit, že jednou udeřil hlavou do funkcionáře, který mu řekl, že má na sobě špatné kalhoty. Zmizel pocit úzkosti i rozhněvaný mladý muž a na jeho místě je někdo rozvážnější a moudřejší. Ronnie teď běhá 3 míle denně, jí zdravě a nepije ani nekouří. Když nehraje snooker, čte filozofii - v současné době se prokousává Socratem - libí se mu časopisy o zdraví a fitness a hluboce se zajímá o duchovnost.
Na British Open vypadal sám se sebou spokojen. Ale Ronnie si stále pamatuje den, kdy byl na dně a věděl, že potřebuje pomoc. "Vzbudil jsem se jedno ráno v hotelovém pokoji v 9 hodin ráno a sáhl jsem po vodce. Cítil jsem, že jediný způsob, jak mohu sejít dolů a čelit světu, mluvit s lidmi, je s pitím v sobě. Tehdy jsem si uvědomil, že mám problém."
Když na tom byl nejhůř, zvažoval dokonce jako východisko i sebevraždu. Ronnie kontaktoval drogovou linku pomoci a další noc šel na schůzku Anonymních Alkoholiků. "Šel jsem a ztotožnil se s těmi lidmi," říká. "O týden později jsem byl v Priory."
Na rozdíl od většiny hvězd mluví rád o svém pobytu na klinice. "Všechno se pro mě začalo obracet, když jsem tam přišel. Rozpoznal jsem, co bylo špatně - trpěl jsem depresí a zkusil jsem se odpoutat od toho všeho tlaku ze hry. Možná jsem pil i láhev vodky nebo vína denně. To nebylo žádné množství, to byl fakt, spoléhal jsem, že mě tahle látka dostane přes celý den."
"Když jsem prvně přišel do Priory, bylo to docela skličující - bylo to jako jít první den do nové školy. Jste tam se spoustou lidí, které jste nikdy předtím nepotkali a všichni se cítíte jako sračky. Asi po týdnu, se začínáte přestávat hlídat - je to trochu jako Big Brother bez pití. Dává ti to šanci podívat se do sebe a já jsem viděl spoustu věcí, které potřebovaly pochopit." Jedna z těch věcí byl snooker - hra kterou miloval, ale teď s ní nebyl spokojený. "Sbíral jsem všechno to stříbrné nádobí, ale netěšilo mě to," říká.
"Musel jsem se naučit, že je toho v mém životě víc, než snooker. Zjistil jsem si, že hra je věc, která mi dává všechen emoční tlak a to mi ztěžovalo se se vším vypořádat."
Ronnie ochotně připouští, že v posledním roce mu pomáhá Prozac. Bere teď jednu tabletu za 3 dny a doufá, že dávku sníží ještě více. Zkoušel jsem se ho vzdát, ale brzy jsem měl 4x denně záchvaty zuřivosti. Zavolal jsem tátovi a řekl, "Skončím u soudu" a on řekl, "Jen dál ber ty prášky".
"Pořád mám své malé špatné chvíle, ale zkouším je ustát. Nepiju už 5 měsíců a nechal jsem kouření. Před několika týdny jsem se začal věnovat kvalitnímu tréninku - cítím se kvůli tomu lépe."
Ronnie teď má kolem sebe síť podpory - mezi ně patří Vic Andrews, blízký přítel, který s ním jezdí na turné a Pete Cohen "trenér života", který mu pomohl zvládnout hru. Jedno z jeho hlavních trápení je jeho otec, Ronald, který je ve vězení za vraždu poté, co pobodal muže na narozeninové párty dcery Charlie Kraye v roce 1991. Je odsouzen na doživotí s minimálním doporučením 18-ti let. Má za sebou 12 let a může být přeložen do vězení kategorie C nebo D, takže by mohl být znovu zařazen do společnosti. Ale minulý měsíc bylo řečeno, že Ronald rozmlátil svou celu, když zjistil, že Ronnie přešel k Islámu. Okamžitě byl převezen do vysoce střeženého Belmarshského vězení a teď je v Long Lartin v Eveshamu, Worcs.
Ronnie má na tento případ tým právních zástupců. Říká: "Můj táta má za sebou 12, skoro 13 let, měl by být přinejhorším v kategorii C, nebo v kategorii D, což znamená, že by mu bylo doveleno chodit ven a pracovat."
"Řeči o tom, že rozmlátil svou celu kvůli tomu, že jsem se stal muslimem jsou nepravdivé. Tři týdny předtím, když jsem s ním mluvil o rozdílných vyznáních jsem na to narazil a on řekl, "Na tom není nic špatného být muslim."
"Cítím povinnost to řešit, protože to bylo použito pro jeho přeložení s odůvodněním, "Ou, on rozbil svou celu, takže je stále agresivní. Je to proto, že jeho syn se stal muslimem a on je zavřen za zabití černého muže, takže je rasista a musí být držen zamčený". Budu bojovat jakýmkoliv způsobem.
Takže jaká je pravda, Ronnie? Stal jsi se muslimem?
"Ne," říká Ronnie, "bylo to celé nedorozumění, zmatek. Přátelil jsem se s boxerem princem Nassem Hamedem asi 2 nebo 3 roky a dokonce ještě lepší přátelé jsme byli s jeho bratrem Moradem, který mě velmi podporoval. Mám je oba hrozně rád."
"Měli jsme velmi hluboký rozhovor o smyslu života a o tom všem kolem. Mám hezký dům a auto, přesto jsem byl šťastnější, když mi bylo 14. Je to všechno o tom, že materiální věci ti nedávají štěstí."
Ronnie šel spolu s bratry do Islamic Cultural Centre v Londýně. Říká: "Nechápu že slavnost, které jsem se účastnil, mohla být pochopena jako můj přechod na jinou víru. Lidé se kolem mě shlukovali, ale myslel jsem si, že je zajímám proto, že jsem snookerová hvězda."
"Zjistil jsem, že Islám je opravdu fascinující a hodně mě zajímá kvůli životnímu stylu. Ale nejsem ještě připraven žít takový život. Mám v sobě hlas, který říká, že to není to pravé pro mě."
Ronnieho rodina pro něj jasně znamená celý jeho svět. O své matce Marii říká: "Máme svoje dobré a špatné dny. Byl okamžik před několika týdny, kdy jsem se vůbec nesnesli, ale teď spolu vycházíme mnohem lépe."
Maria, která strávila ve vězení 6 měsíců z 12-ti měsíčního rozsudku za daňový únik v roce 1994, pomáhá spravovat 20 nemovitostí, které Ronnie vlastní po celém Londýně, které zahrnují byty a obchody v Soho, Earls Court a Kings Cross. Vlajková loď jeho portfolia je Viva La Diva, jeho nový obchod se spodním prádlem v srdci Soho.
Ronni má velké plány se svým majetkovým impériem a doufá, že bude mít Viva La Diva v každém městě a rozšíří sortiment na vše, co je potřeba pro mladý, módní a sexy vzhled.
Jeho životní láska je také bez problémů. Je se svou 30-tiletou přítelkyní Jo Langley, kadeřinicí, už asi 2,5 roku a říká, že je velmi spokojený, i když ještě není připravený se usadit.
"Máme se skvěle a těšíme se ze svých podniků," říká. "Když jsem si plně vědom, kam směřuji a co chci, jsem vnitřně spokojený a budu schopen dělat jasná rozhodnutí."
Když mu začalo více věcí vycházet, vypadá "Rocket" Ronnie nakonec zpátky na správné cestě.

Ronnie o …. Beckhamovi

Jo, chci mluvit jako David, a být jako David a mít za ženu hudební hvězdu a velké sídlo v Essexu, kde bych mohl jezdit se svým vozem po trávníku s mou skupinou Alice. Mám Davida rád, ale nechci jeho životní styl. Nekopíruji Davidův účes. Moje přítelkyně řekla, že moje vlasy vypadají lépe delší a když hraji, pomáhá to udržet vlasy z mých očí. Zkusím něco jiného, když budu chtít. Dobrý nápad Davide.

Ronnie o … oblečení

Když hraji oblékám si buď košile od Marks and Spencer nebo košile šité mi namíru v Thajsku a které stojí jen 7 liber každá. Většinou se oblékám do černé a mám skryté knoflíky, takže se nedotýkají tága. Jednou jsem si koupil 3 košile od Versaceho, které stály asi 1.200 liber jedna. Vzal jsem si na sebe první a asi po hodině odpadl knoflík, takže jsem se převlékl do druhé a knoflíky odpadly. A na třetí odpadl knoflík asi o 3 hodiny později. Řekli, že musíte jít a pořádně je přišít - nechte toho! To je opravdu ubohé. Také jsem si odtamtud koupil pár bot a ty se nakonec rozpadly. Vyvaroval jsem se toho jít zpátky a pak jsem pochopil, že je to první známka šílenství. Marks a Spencers jsou trvanlivé a dělají svou práci. Oblékám si to, co je pohodlné.

Ronnie o … drogách

Byl mi odebrán můj titul Irish kvůli kouření hašiše a to ukazuje, jak bezmocný jsme v té době byl. Byl jsem v tom roce 1998 jako v nějaké temné díře. Ale hrál jsem ten týden opravdu dobře a cítil jsem se docela dobře. Pak jsem si pomyslel, "Vezmu si trochu drogy a budu se cítit ještě lépe". To mi vždycky pomohlo cítit se lépe. Byl jsem na dně. Věděl jsem, že je velká šance, že půjdu na test, ale už jsem nad tím neměl kontrolu. Když se to stalo, byl jsem zdeptaný. Myslel jsem si, že ze mě udělají exemplární případ. Nakonec mi vzali trofej a peníze, ale nezakázali mi závodit. Ať jsem o tom uvažoval, jak jsem chtěl, vyhrál bych ten titul i bez hašiše. Kromě toho, hašiš není zrovna droga, která by zvyšovala výkonnost.

Ronnie o …. víře

Věřím, že bůh je v nás a že my známe správné odpovědi. Je to o tom, jak člověk vychází sám se sebou. Je to o tom, poslouchat ten vnitřní hlas, který říká, "Chlapče, opravdu bych rád šel s tebou ven chlastat, ale to by nebylo pro mě nic dobrého." Hledal jsem něco, co by mi pomohlo cítit se lépe. Zkusil jsem buddhismus a křesťanství. Čím víc toho zkoušíš, tím více zjišťuješ, co je pro tebe dobré. V současnosti se cítím víc spřízněný s buddhismem.

Zdroj: http://mylovers.blog.cz
Poslední komentáře
26.07.2009 13:47:53: ten je taky kompletně zkopírovaný ode mě ! a taky naprosto nesmyslný zdroj, uváděj aspoň správně moj...